Všechno to začalo nápadem, že bysme si mohli pořídit kočičku. Nápad prošel schválením a tak nastalo pár dní brouzdání po internetu. Po dvou dnech jsme konečne našli stránky, kde na nás vykouklo pět úžasných koťátek. Když jsme viděli toho úžasného šmudlíka, bylo rozhodnuto.
Z počátku byl strach, že už budou koťátka zadaná, ale usmálo se na nás štěstí. Jako by právě čekali na nás :) pak následoval skoro týden čekání a velikého těšení se.
Také jsme přemýšleli nad jménem. Našli jsme kočičí kalendář a vybralo se jméno, a protože má tak úžasně šedivý čumáček a zároveň jsme chtěli ponechat jeho původní jméno, vzniklo z toho Smokie "Mercury" Grey.
15. listopadu 2008 jsme se konečně dočkali a mohli jsme si pro našeho šmudlíka, britského kocourka jet :)
Teď už ho máme doma a máme z něj ohromnou radost
Aby se původním chovatelům nestýskalo a věděli jak jejich miminko roste, udělali jsme tyhle stránky, aby se mohli koukat, že je všechno jak má být :)
--------------------------------------
Ami jsme si pořídily jako takovou náplast na bolavé srdíčko. Nemyslím to teď zle. Byla jsem připravená na to, že budeme mít novou kočičku a čekala jsem až koťátka vyrostou a my si budeme moct vzít domů přírůstek. Už jsme meli jméno a srdíčko plný lásky, kterou jsme chtěli rozdávat. Když v tom přišla velká rána a vědělo se, že koťátko nebude. Proto jsme jeli pro Ami. Pomohla překonat tu bolest a za to jí zahrnujeme láskou jak jen to jde.
Byla to láska na první pohled. Když jsem viděla koťátka u chovatelky, nevěděla jsem které vybrat. Nebyla jsem si jistá a docela mě to znervózňovalo. Když v tom se objevila Aminka a chovateka řekla: "Ta je taky volná" :) a já měla jasno. I přes to, že paní chovatelka říkala, že je hrozně lekavá a moc se bojí cizích lidí. Cestou domů byla hodná. Spinkala a nechala se hladit.
Sice se stále bojí, ale věřím, že se to do budoucna změní a bude mě vítat u dveří stejně jako Smokie.